Rozhovor s designérem Ternu Joakimem Uimonenem

Jak se rodí kolo

Nahlédnout pod pokličku některého ze zákoutí cyklistického světa, které je nám běžně ukryto tak nějak v pozadí, je vždy zajímavé. Design a vývoj kol je v každém případě jedním z nich. Fin Joakim, kamarády přezdívaný Jojo, patří mezi lidi, pro které je “malování koleček” nejen zálibou, ale i obživou.  Tudíž ten správný člověk pro rozhovor.

Jak se to stalo, že si se stal cyklistickým designérem?

Jsem obrovským cyklo nadšencem. Kola byla vždy mou vášní, koníčkem a později profesí. Hned jak jsem začal chodit, začal jsem také jezdit na kolech, opravovat je, stavět a ničit. Mé první zaměstnání bylo v cyklo obchodě, kde jsem několik let kola prodával, servisoval a upravoval pro potřeby zákazníků.

designér skládacích kol Tern na zamrzlém jezeřeBěhem mých studií na technické univerzitě a umělecké univerzitě jsem si opakovaně vybíral kola jako předměty nejrůznějších prací. Zabýval jsem se například pevností cyklistických rámů, vytvářením nových konceptů, ergonomií, cyklistickou historií, 3D modelováním atd. 

Také obě mé diplomové práce se týkaly cyklistky. V designu jsem se zabýval novým konceptem cyklistiky a na technické univerzitě jsem pak pro Nokiu zpracovával zařízení, které mělo umožňovat ovládání počítače při jízdě na kole v lese.

Po absolvování vysoké školy jsem několik let pracoval pro Nokiu a poté i ve studiu průmyslového designu. Díky štěstí a několika doporučením jsem později skončil jako vývojový šéf Tunturi, který byl největším finským výrobcem kol. Když Tunturi zkrachovalo, odstěhoval jsem se na Taiwan a začal pracovat pro výrobce skládacích kol Dahon a po nějaké době se přesunul s celým týmem pod novou značku Tern, která se taktéž zabývá skládačkami.

 

„Cyklo průmysl s finančními zdroji automobilového průmyslu, by byl mnohem lepší a zajímavější. „

 

skládací mechanismus TERNJe to tvoje vysněné povolání, a nebo bys chtěl dělat ještě v jiném průmyslu?

Je to velmi blízko k práci snů. Když jsem pracoval mimo cyklistický průmysl, mým koníčkem bylo stavět kola, vyvíjet nové typy kol, sbírat fotografie zajímavých kol, sledovat dění okolo kol a používat kola k dopravě.  Všechno tohle je dnes součástí mé práce. 

Je mi mnohem příjemnější, když jsou výsledkem mé práce lepší kola, než třeba mobilní telefony. Značka Tern je dostatečně velká na to, abychom si mohli dovolit investovat do vývoje nových technologií, vytvářet své vlastní nástroje na stavbu kol, a vyvíjet a vyrábět nové typy kol a mít své vlastní speciální cyklistické komponenty.  

Celkově je však problém cyklistiky v tom, že je to příliš malý průmysl s levnými výrobky. Cyklo průmysl s finančními zdroji automobilového průmyslu, by byl mnohem lepší a zajímavější.

Jaký typ kol nejraději navrhuješ, a na kterých kolech nejraději jezdíš?

Navrhování kol a cyklistických komponent je vždycky zábava, ale samozřejmě, že nejraději se podílím na vývoji kol, která jsou mi nejbližší, tedy zpravidla technicky špičková kola, kde cena nehraje velkou roli.

tzv. rozstřel dílů skládacího mechanismu u skládacích kol TernNikdy jsem nevlastnil auto. Dojíždím do práce a jezdím na kole jen tak pro radost v podstatě každý den. Vlastním širokou škálu různých kol od skládačky, přes horské kolo, nákladní kolo, stroje pro dálkovou cyklistiku, lehokolo, až po kolo v “babičkovském” stylu tak, abych pokryl všechny potřeby, které mám. Abych měl to správné kolo podle podmínek, které zrovna panují, podle nálady, kterou mám, podle vzdálenosti, kterou mám ujet, podle potřeby zkombinovat cyklistiku s dalším druhem dopravy,  a nebo v závislosti na tom, kolik nákladu zrovna vezu.

Typ mého nejoblíbenějšího kola se často mění. často vás může kolo překvapit svým výkonem. Mým posledním želízkem v ohni je Tern Eclipse P24h kvůli svým skvělým vlastnostem pro jízdu v zimě. S pneumatikami s hřeby je velmi rychlý na ledě, má obrovský rozsah převodů, takže lehce zvládá zápasy s hlubokým sněhem  a je vybaven pro jízdu ve špatném počasí. Má diskové brzdy, blatníky a světla. A můžu jej zadarmo vzít do rychlovlaku, když jedu za rodinou do Helsinek, což je 170 km daleko.

Nepracuješ přímo v hlavním sídle společnosti na Taiwanu. Dokonce pracuješ na opačné straně naší modré planety ve Finsku. Zdá se, že by to mohl být docela velký problém. Jak to řešíte?

No, má to svoje nevýhody. Například nemůžu jen tak s někým pohovořit během oběda. Ale ve výsledku to není tak komplikované, jak se zdá. Celý vývojový tým Ternu je roztroušen po celém. Jsme denně ve spojení, sdílíme soubory, obrázky, diskutujeme a rozhodujeme s využitím intranetových nástrojů stejně, jako bychom seděli v kanceláři hned vedle sebe.

návrh skládacího kola Tern CastroZ pohledu časových zón jsem na tom lépe, než kdybych byl na Taiwanu. Během dne a brzkého odpoledne jsem v kontaktu s Taiwanem. Celý den můžu být ve spojení s evropskými kancelářemi. A večer se pak probudí Spojené státy, takže s nimi mohu být také v kontaktu, protože časový rozdíl je menší než mezi Finskem a jihovýchodní Asií. Vše se mi tak vejde do jednoho dne, pokud je třeba.

Jak často musíš jezdit na Taiwan, aby ses setkal s důležitými lidmi osobně?

Jak jsem již řekl, jsme spolu v kontaktu v podstatě denně. Podle toho jak který rok, se pak osobně potkáváme zhruba třikrát až čtyřikrát ročně. Máme každý rok tři velká setkání, která se zpravidla organizují po velkých cyklistických výstavách jako je Eurobike nebo Taipei show. 

„Doufám, že v nejbližších letech se bude moci cyklistický vývoj stát opět svobodným.“

 

skládací kolo Tern Link po složení - studieZabýváš se především navrhováním skládacích kol. Kam myslíš, že se bude ubírat design v cyklistice v následujících letech?

Skládací kola se mají stále kam posouvat a je u nich stále co zlepšovat. Myslím si, že v budoucnu bude použití skládacích mechanismů přinášet méně nevýhod v porovnání s tím, kolik výhod bude lidem přinášet možnost, že kolo složí. Jde prostě o pevnost a jednoduchou servisovatelnost.

U jízdních kol celkově je takové nepřeberné množství cest, kam se ve vývoji vydat a co zlepšovat, že má práce rozhodně neskončí brzo.

Doufám, že v nejbližších letech se bude moci cyklistický vývoj stát opět svobodným. Tzn., že bude více bojovat zákony přírody než se zákony UCI (Mezinárodní cyklistická federace), které byly nastaveny v roce 1934.

Tyto regulace tehdy určily, co je kolo a co není. Díky tomu se enormně rychlá lehokola nemohou účastnit prestižních závodů, jako je Tour de France nebo Olympijské hry. Mělo to obrovský dopad na vývoj a konstrukci kol. V podstatě to úplně zabilo finančně úspěšný vývoj opravdu rychlých kol. Zůstalo pouze několik malých zastrčených garáží a v nich lidé, kteří vyvíjeli a vyráběli kola, která neodpovídala nařízením UCI a neměla možnost závodit. Bez možnosti zúčastnit se závodů však neexistuje vítězství, nejsou peníze a není business.

Velké firmy investují obrovské částky do vývoje kol, která odpovídají zákonům UCI. Špičkový model vítězí a ostatní modely jsou vyráběny pod pláštíkem vítězství extrémně drahého závodního stroje. Nemá pak smysl vyrábět rychlejší a levnější kola, pokud s nimi nemůžete závodit. A také tu není žádná poptávka, protože lidé téměř nevědí, že taková kola existují.

hydroformingový rám skládacího kola Tern Eclipse se 24 palcovými kolyBěžní zákazníci nevědí, že mohou existovat kola, která jsou rychlejší než ta dnešní oficiálně nejrychlejší. Vzhledem k tomu, že už dnes existují šlapací stroje, které mohou jet 132 km/h pouze silou jejich jezdce, musí existovat některá pravidla UCI, která by se měla odstranit a měly by vzniknout nové kategorie i v prestižních závodech. 

Pokud pomineme tuto část, zdá se, že cyklistický design se stále více zabývá elektrokoly. Tyto motorové dopravní prostředky už zasáhly velkou část cyklistického trhu. Elektrokola jsou skvělým nástrojem osobní přepravy, ale hodně se už blíží motorkám, které mají naopak už hodně daleko od strojů určených pouze k využití čisté lidské síly.

A jakým směrem se budeš ubírat ty?

Budu se snažit dělat lepší design ve všech oblastech cyklistiky, ve kterých budu mít možnost se zapojit, a tak moc jak mi jen síly budou stačit.

 A jak to bude vypadat s doplňky pro jízdu na kole?

Oblečení a vybavení pro vyšší bezpečnost se budou vyvíjet více pro použití ve městech. Momentálně je většina takového vybavení určena pro sportovní až závodní cyklistiku Jenže v takovém oblečení nelze chodit po městě bez kola. To se pak jeden cítí dost divně. Takže lidé raději jezdí ve svém běžném oblečení a bez helmy.

systém nastavení u představce Tern včetně směřování světla Valo Jsi známý svým tlakem na maximální odolnost výrobku a to především proto, že jsi zvyklý na tvrdé podmínky, které panují ve Finsku. Jak se takový přístup dá skloubit s požadavkem nízké ceny a očekáváním tvého šéfa a později zákazníků?

To je nekonečný problém většiny spotřebitelských produktů.  Má smysl je dělat tak, aby vydržely navěky? Typicky ne, protože by to bylo příliš drahé,  a nebo úplně nemožné. Ale mnohem důležitější je, že lidé jsou více zaměření na cenu, takže si myslí, že si raději koupí dvě katastrofická kola, než jedno dobré. Ale to ve výsledku ne úplně funguje, protože když se jim to katastrofické kolo pokazí, zákazník má pocit, že cyklistika jako taková je špatná. On by ale měl mít pocit, že něco špatného bylo s oním levným kolem. A někdo by mu měl říct, že kdyby měl dobré kolo, cyklistika by byla hezčí a lehčí.

Pokud je ale vyžadována maximální odolnost produktu, je dnes problém jej vyrobit tak, aby cena byla stále nízká. Druhou možností je zajistit, aby se dala patřičná problematická část jednoduše oservisovat, případně vyměnit. Na našich skládacích kolech Tern proto najdete například vyměnitelná kluzná ložiska ve skládacích mechanismech, což umožňuje zákazníkovi opravit opotřebený díl a dramaticky tak prodloužit životnost celého rámu.   

 

„…pak se snažím vcítit se do jejích potřeb, nazout si její boty, v duchu se s ní projet, a zjistit, co je pro ni důležité.“

 

přehazovačka Tern Neos - 3D pohledMáš nějaké cíle, které vždy sleduješ, když pracuješ na designu nového kola? Myslím tím například špičkovou ergonomii, nebo nízkou hmotnost.

Ano mám. Snažím se navrhovat kola pro sebe. Když jsem sám s výrobkem spokojen, jsou s ním spokojeni I ostatní. To samozřejmě neplatí o kole pro německou starou paňmámu. Pokud se zabývám bicyklem pro ni, pak se snažím vcítit se do jejích potřeb, nazout si její boty, v duchu se s ní projet, a zjistit, co je pro ni důležité. Podle toho se pak řídím při vývoji.

Jak důležité je, aby designér používal produkt, který navrhuje?

Extrémně důležité. Pokud by nepoužíval daný výrobek, jak by mohl vědět, co je podstatné a co není? Stejně tak je třeba zažít si dlouhodobě i jiné výrobky, které jsou na trhu. Pomáhá to porozumět tomu, jak dané produkty fungují a co se tedy může očekávat od věci, kterou navrhuješ sám.

To ale musíš mít doma strašnou spoustu kol.

Snažím se jezdit na všech našich modelech, ale jejich škála je tak obrovská, že ani není možné vyzkoušet všechny varianty. Proto jezdím a řeším problém na těch nejvybavenějších kolech. Pokud se mi podaří dotáhnout do konce všechny detaily právě na takových kolech, budou I ty jednodušší verze v pořádku. Naštěstí je náš testovací tým dostatečně velký na to, aby se mohly intenzivně testovat I všechny ostatní varianty, které nabízíme.

skládací kolo Tern Link - studieDobře, řekněme, že nakreslíš nový produkt buď na papíře, nebo v počítači. Co následuje potom? Jak to funguje s prototypy?

Před tím, než cokoliv nakreslím, dám si dohromady seznam věcí a vlastností, které by nové kolo nebo doplněk, měly mít. Na základě těchto požadavků pak ručně kreslím sérii rychlých návrhů. Hned po tom, se pouštím do 3D vizualizace na počítači. Až když mám všechny rozměry v počítači, vidím, kolik prostoru mám na nějakou hru s tvary.

Samotné kreslení na papír je velmi důležité, protože tvar ani funkce nejsou omezeny opravdovými rozměry, které jsou vyžadovány. Můžu tak rozvádět nové myšlenky a nápady. Ale je zde problém právě s nepatřičnými rozměry. Nedává moc smysl se zabývat nějakým tvarem, pokud se nevejde tam, kam má.

3D modelování je živým nástrojem, se kterým člověk vidí, jak se jednotlivé tvary a díly propojují do sebe. Speciálně u skládacích kol platí, že všechny díly musí dobře fungovat a vypadat I v případě, že je kolo složeno.

Už ve velmi rané fázi návrhu vytvářím všechny mechanické detaily také ve 3D. To zamezí pozdějším problémům, kdy jednotlivé části nezapadají do sebe, nebo chybí jejich životně důležité součástky.

Když jsem sám spokojen s modelem, nahraji všechny obrázky a 3D soubory na náš intranet tak, aby se k němu mohli vyjádřit i ostatní lidé z našeho vývojového týmu. Náš technický tým pak také musí všechno zhodnotit a projít s našimi dodavateli a výrobci, zda se daný díl bude moci jednoduše vyrobit a zda jej bude možné vyrábět za akceptovatelnou cenu. Stejně tak I umělecké oddělení naší společnosti se ke všemu vyjadřuje ze svého pohledu. Na základě všech těchto komentářů je pak jednoduché pokročit s vývojem tím správným směrem. Podle toho, kolik máme času a jak důležitý daný díl je, takových koleček s komentáři může být třeba I deset nebo dvanáct.

Podle typu projektu pak finalizuji hlavní plochy modelu a předám jej našemu konstrukčnímu týmu, který následně vytváří výkresy pro výrobu prototypu.  Případně se na některých technických detailech podílí přímo jejich výrobce, tedy některý z našich dodavatelů. Ale v některých případech dokončuji sám veškerou výkresovou dokumentaci.  V každém případě však naše technické oddělení zajiš?uje dokončení všech detailů a výrobu prototypu.

rozstřel nosiče na skládačku TernA když už dojde na samotný prototyp. Jak je testován před tím, než jde do nabídky a posléze do výroby?

Prototypy nových kol a doplňků jsou posílány našim testovacím jezdcům na různá místa zeměkoule s různými cíli testů. Testování prototypů a jejich hodnocení je jednou z nejzábavnějších částí celé práce. Já prostě musím testovat všechny ty hrozné prototypy (smích).

Poté, co jsou všechna kola dostatečně otestována jak v laboratořích, tak v reálném provozu, mohou být uvedena do sériové výroby a představena světu. Většinou je třeba udělat několik “koleček” testování a odlaďování prototypu před tím, než se tak stane.

Jak vypadá spolupráce mezi tebou a konstruktéry?

Vzhledem k tomu, že jsem sám vystudovaným konstruktérem, je naše spolupráce mnohem jednodušší, než bývá obvyklé. Náš technický tým si ode mě vezme veškeré podklady, výkresy a soubory a pak je upraví a dokončí pro výrobu forem a samotnou produkci. Stejnými postupy křížové komunikace intranetem a několika kolečky komentářů si pojiš?ujeme to, že dodatečné úpravy, které oni provedou, se shodují s prvotním návrhem, který vzešel ode mě.

Jak dlouho to většinou trvá od rozhodnutí, že vznikne nový model, po jeho uvedení na trh a sériovou výrobu?

Hodně záleží na tom, jak moc je daný produkt inovativní a jak moc náročný je jeho vývoj. Samozřejmě je jednodušší a méně časově náročné vyvíjet něco, co je jen modifikací už existujícího výrobku. Dá se ale říct, že to trvá něco mezi půl rokem a rokem a půl.

přední světlo Tern ValoMáš nějakou myšlenku, kterou by jsi rád realizoval, ale trh pro ni je příliš malý na to, aby se sen stal skutečností?

Vzhledem k tomu, že ve Finsku je spousta jezer, je mým koníčkem hraní si a vyvíjení nejrůznějších obojživelných kol. Tedy kol, na kterých je možné jezdit jak po silnici, tak po vodě. U nás často najdete silnice, které končí jako slepé právě u vody. Taková místa jsou vždycky něčím krásná a tichá s neuvěřitelnými výhledy. S obojživelnými koly neexistují slepé silnice, ale stále existují ona úžasná místa.

Podobné výrobky už na trhu jsou a já sám je používám, ale nedá mi to a snažím se postavit ještě lepší produkt.

Můžeš nám říct, na jakém projektu právě teď pracuješ?

Omlouvám se, ale to opravdu nemohu. řekněme však, že kola budou ještě lehčí a ještě krásnější.

Je ještě něco, co by si rád našim čtenářům řekl?

Mým koníčkem je fotografování cyklistů a jejich kol. Mám už tisíce cyklo obrázků. Opravdu si užívám pohledy na to, jak si lidé upravují svá kola. Téměř každý bicykl, který vidíte na ulici, je něčím jiný. Něco je vždycky přidáno, odebráno, natřeno, nebo pozměněno oproti tomu, jak kolo vypadalo v katalogu. A někteří lidé přivádí úpravy svých železných ořů do opravdových extrémů, což mám úplně nejraději. Takže, upravujte, a? si vaše kolo mohu případně vyfotit!

Joakim UimonenJméno: Joakim Uimonen
Rok narození: 1974
bydliště: Turku, Finsko
vzdělání: vysokoškolské v oblasti konstrukce strojů a průmyslového design
zaměstnání: šéf design, Tern
kola: (ta, která používám trvale a ne jen testuji)
Tern Eclipse P24h, skládací, 24”, semi prototyp
Tern Link, skládací, 20”, prototyp
Bullitt Milk Plus, nákladní, 20/26” speciální osazení
Dahon Jack, skládací, 26”, kompletní speciální osazení MTB
Tunturi X620, trekingové, 28”, kompletní speciální osazení
Sun Ex-sport, lehokolo, 20/26”, speciální osazení
Marin Monocoque, horské, 26”, kompletní speciální osazení
Monark lady, rezavé babičkovské, 28”, 1950, úžasné pro parkování v centru města
Obojživelné turistické kolo, 26”, domácí prototyp
Transformer bike, mimo naši planetu

 

Tento rozhovor vyšel v časopise Cykloturistika.
časopis o cestách na kole Cykloturistika

Na vašem soukromí nám záleží
SouhlasímPodrobné nastavení